Dlouhá a náročná příprava k vytrvalosti psů s sebou nese i starost o výživu psího sportovce, vytrvalce. Maso naší výroby krmí mnoho zvučných jmen. Mezi ně patří i Roman Habásko ze Siberian Husky team Podbořany, Chovatelské stanice Asamara. Že jste o něm neslyšeli? Pojďte si přečíst, rozhovor o krmení pořádných tahounů.
Romane, kolik máš nyní psů a jak vypadá sportovní příprava po krmné stránce?
V mém závodním týmu je v současnosti dvacet psů plemene Siberian Husky. Sportovní příprava týmu začíná každý rok na začátku září a po letní pauze, kdy psi naberou nějaké to kilo váhy navíc. Je snadné, aby se poměrně rychle dostali do ideální váhy i kondice. 
Strava není příliš rozmanitá, krmím maso a granule tak 50/50, což ne všichni oznámkují jedničkou, ale psům to svědčí. Jak postupně přidáváme tréninkové dávky a kilometry narůstají, i psi dobře nasvalují a těší se dobré kondici. Jednou se však v tréninku posuneme za pomyslnou hranici, kdy je výdej energie větší než její příjem a musím rychle jídelníček upravit.
Co podle tebe musí obsahovat správná dávka sportovce, jak jsi se dostal k masu od BARF.cz?
Kvalitní svalovina, dostatek tuku, ovoce jako zdroj vitamínů je nedílnou součástí psího jídelníčku. Přeci jen výdej energie při padesáti kilometrovém tréninku psů a teplotách kolem nuly je obrovský a samotné mleté maso musí být prvotřídní kvality, jinak by to nemělo efekt.
Když naše příprava vrcholila, obrátil jsem se na svojí kamarádku s prosbou o pomoc s kvalitním krmením. Sestavili jsme jídelníčky a BARF.cz mi začal dovážet kvalitní svalovinu a tuk našim psům.
Co na změnu dodavatele říkali psi, jaká je jejich kondice po změně?
Naši pejskové, obyčejně mlsní, nepohrdnou jakoukoliv dobrotou z pestré nabídky této firmy. Já jsem taky moc spokojený, mám s tím minimum práce (pozn. red.: jen rozmrazit) a díky této pomoci se nám daří udržet psy v požadované kondici celkem jednoduše. Na pejscích bylo poznat, že se můžeme účastnit jednoho z nejnáročnějších závodů psích spřežení Šediváčkova longu a to na trati dlouhé tři sta kilometrů. Jedná se o čtyřdenní etapový závod v Orlických horách a patří i do seriálu závodů Ultimate chalenge, tří nejnáročnějších závodů v Rakousku, Německu a České republice.
foto Kristýna Čermáková
Tento závod se nám i letos podařilo v kategorii LTO 9-12 psů Siberian Husky vyhrát, a vyhrát i v celkovém, absolutním pořadí bez rozlišení kategorií. V roce 2019 nám BARF.cz dopomohl dobrou výživou pro naše psy i k úspěšnému dokončení závodu Finnmarkslopet F 500 km na severu Norska daleko za polárním kruhem. I letos na začátku měsíce března 2020 se účastníme závodu MS Polardistans P300 km ve Švédsku a příprava a výživa týmu bez dobrot a kvalitních surovin nepůjde. Proto i na tento závod nám maso a výrobky z něj dodá firma BARF.cz.
Jak je pro tebe důležitá "bezpracnost" našich balení, tedy že objednáš rozmrazíš, rozbalíš a krmíš?
Nejsem žádný velký vědátor, v krmení neexperimentuji a pořádně BARFovat nikdy nezačnu. Krmit BARFem po celý rok prostě u tak velké smečky nejde, ale pokud se mám dobře připravit na ty největší světové závody, tak alespoň v období náročných tréninků a závodů samých, musím pejskům dopřát toho nejlepšího a to jsem našel v Pístech u Nymburka. Děkuji tímto Patricii Malysové a celému kolektivu firmy BARF.cz, je to radost krmit.
Můžeš nám přiblížit závodní atmosféru? Co cítíš a zažíváš na závodech?
Zima nám během tréninků moc nepřála. Sněhu bylo pomálu a můj, z poloviny omlazený, tým psů byl sice k závodu dobře připravený, ale určité starosti jsem měl. Ihned po startu jsem zjistil, že mladí psi v týmu pracují jako doma na tréninku a musel jsem jejich nadšení hodně brzdit. Přeci jen závod je mnohem delší než trénink. První etapu jedeme jako noční a měří kolem čtyřiceti kilometrů. Není to mnoho a než se po vyběhnuté sjezdovce stihnu pořádně nadechnout, svištíme po lesní cestě směrem na hřebeny hor. Veškeré starosti zůstávají daleko za mnou a vnímám jen dech a rytmus běžících psů. Na hřebenech rychle zastavuji a dávám psům snack, předem připravené kousky hovězí svaloviny. Každý pes dostane kousek, rychle jej zhltne a pokračujeme dále.
Užívám si celou etapu a najednou sjíždím do cíle v Jedlové u chaty Kristýna. Chvilková nepozornost v posledních metrech a do cíle málem přijíždím po břiše. Cesta do cíle je dobře značená a vede podél sjezdovky, ale s krtincem jsem moc nepočítal a nečekaně mě to vyráží obě nohy z brzdy a saně se stávají na chvilku neovladatelné. Trošku jsem si zanadával nad vlastní nepozorností, ale dobře to dopadlo a v cíli se jen směji. Pejskové vrtí ocásky a chtějí běžet dále. Nezbývá něž opatrně dojet na úvaziště, pochválit hafíky a postarat se o ně. Svoji krmnou dávku masa, tuku a granulí s vodou sní během několika minut. Později pak ještě budeme pejsky napájet a dostanou další krmnou dávku složenou už jen výhradně z hovězí svaloviny. 
foto Kristýna Čermáková
Jak si můžeme představit zázemí na závodech?
Ráno se probouzím poměrně brzy a tak jdu vzbudit spící psy. Spím v autě a většina psů taktéž - v zadním prostoru, kde mají své kotce vystlané slámou. Z pelíšků se jim moc nechce, ale je vidět, že jsou odpočatí a připraveni běžet dál. Před závodem je opětovně krmím a napájím, sežerou vše, co jim podám, maso je prostě maso. Pomazlení je samozřejmostí a pak rychle utíkám na musher meating, kde se dozvím informace o dnešní etapě, počasí a nástrahách trati. Vše je vlastně pro nás rutina, jsem zde asi po šestnácté a závod si užívám do posledních chvil.
Co si tedy užíváš nejvíce? :-)
Každou kontrolu, zatáčku, kopec nahoru i dolů si užívám a nějaké závodění jde stranou.Tým je silný a pokud máme závod vyhrát, psi mě k tomu vlastně nepotřebují, jediné, na čem záleží, je jejich krmení. Já jsem jen zátěž navíc, co s sebou musí táhnout. A tak cestou občas natočím nějaké video, udělám si fotku a nebo prostřednictvím sociálních sítí zprostředkuji živé vysílání z trati závodu. Většinou z míst, kde to stojí za to, psi běží rychleji než bych chtěl a sledující si mohou ten adrenalin užít se mnou.
Takto si užívám každou etapu závodu, první i druhý bivak a najednou po pěti dnech jedu do cíle závodu a na místo radosti z vítězství, je mi smutno. Všechno to končí, postarám se o psy a pojedeme domů. Psi si odpočinou, opět budou dostávat z mého pohledu to nejlepší co mohou. Dostatek kvalitního masa, drobů a tuku. Samozřejmě granulí se nevzdám a budu krmit zase 50/50.
A pejskové?
Ti si po závodě užívají pozornosti stovek návštěvníků, trpělivě se fotí, mazlí a požívají všech pamlsků, co jim dovolím. A povolím jim vše, co mohou dostat, zaslouží si to. Doma je pak čekají dva dny odpočinku a pak opět vyrazíme na trénink nebo další závod.
Roman Habásko, Siberian Husky team Podbořany Chovatelská stanice Asamara